Hanácká beseda při MěKS Kojetín

V roce 1989 nebylo mnoho akcí, tak se soubor přihlásil na Spartakiádu 1990 pro skladbu Dorostenky, dorostenci a folklorní soubory. První porada se konala 7. října 1989 v Praze, 3. - 5. listopadu 1989 následovala nácvičná - celostátní sraz v Nymburce, kterého se zúčastnil Karel Drbal. Ihned po novém roce po obdržení metodických listů a zvukové nahrávky začal nácvik skladby. Do souboru přišli noví tanečníci a také vyvstaly problémy, i pro zdatné členy, s tanečními prvky, kroky a pohyby. Skladba byla koncipována pro soubory celostátně, proto jsme narazili na svérázné pasáže. Trénovaly se jednotlivé kroky, ihned se secvičily s doprovodem hudby a neustálým opakováním se celá skladba dostávala do krve.
První předvedení skladby bylo na Akademii TJ v místní Sokolovně. Předvedli jsme asi ¾ folklorní skladby ve všedních krojích bez účasti dorostenců.

Na nácviku celé skladby jsme se setkali v Uničově dne 16. června 1990 a po dopolední zkoušce, ve které jsme dopilovali společné části skladby a nástupy, jsme odpoledne předvedli celou skladbu společně s dorostenci z Olomouce (8 párů).
Skladbu jsme také předvedli 23. června 1990 v Olomouci na stadionu v Hodolanech společně s dorostenci a tanečníky z Ostravy, Opavy a Olomouce, již ve 12 párech. Zde vystoupilo již celkem 40 tanečníků a 34 dorostenců. Ve skladbě jsme vytvořili obrazce - 4 kruhy, přitom se v každém tančilo něco jiného. Tančili jsme na úplný závěr celého programu a právě folklórní skladba měla velký ohlas.
Vyvrcholením naší práce byla Spartakiáda 1990 v Praze. Během roku byla spartakiáda potlačována a nakonec došlo k přejmenování názvu akce na Ústřední tělovýchovné slavnosti v Praze. Na slavnosti jsme odcestovali 29. června 1990 vlakem z Přerova a do Prahy jsme přijeli okolo 17. hodiny. Metrem a tramvají jsme se dopravili do tělocvičny ZS ve Zličíně, kde jsme byli ubytováni. Společná secvičná se uskutečnila v sobotu ráno na stadionu v Břevnově a hlavní zkouška na stadionu Evžena Rošického. Zde proběhlo také slavnostní vystoupení v sobotu večer. Abychom se v Praze neztratili, všichni jsme stále následovali orientační bod v podobě krásného nového slamáku, který nosil náš vedoucí František Kraváček na hlavě a zářil do daleka. Noc ze soboty na neděli proběhla v klidu, spali jsme na lehátkách v tělocvičně, mimo vedoucí, kteří spali v šatně, aby nerušili ostatní pozdním příchodem. V nedělní dopoledne byl volný program a ve 12 hodin se konala generální zkouška. Celý program vysílala televize v přímém přenosu (v Kojetíně možná ještě existuje pořízená nahrávka). Naše hlavní vystoupení proběhlo ve 14 hodin na stadionu Evžena Rošického v první polovině programu za krásného počasí, bez závažnějšího zaváhání. Stadion se na hlavní odpolední program zaplnil a my byli odměněni neutichajícím potleskem. Celostátní folklórní skladbu jsme nakonec zachraňovali pouze my Moraváci, protože ostatní to vzdali. Po programu si žíznivci dali nějaké to pivo a limo v restauraci u stadionu, přesunuli jsme se na hlavní nádraží a odcestovali domů. Bohužel se z této akce nepořídila ani jedna fotografie.

26. října 1990 se nám dostalo pozvání na slavnostní večer k 35. výročí vzniku Souboru lidových písní a tanců Javorník, který se konal ve sdruženém klubu Tatrovanka v Novém Jičíně. Na zahájení byl uveden galaprogram, v kterém se vystřídali všichni sólisté, členové souboru včetně dvou muzik, dechovky a cimbálovky vedené primášem, který pak celý večer zábavnými prvky bavil všechny tanečníky i přítomné v sále. Například při tanci zarazil muziku a páry musely jít procházkou po sále, narazily třeba na potůček, holky musely chlapcům vykasat nohavice nad kotníky, za doprovodu hudby šly procházkou dál, natrefily na potok, tak musely vyhrnout nohavice až po kolena. Děvčatům začala být zima, tak jim museli chlapci půjčit saka a zase šli dál. Nakonec se zastavila muzika a primáš holkám doporučil, aby pozvaly chlapce na skleničku, protože měly na sobě jejich saka s peněženkami.
Ve vedlejším salonku probíhala soutěž v lidovém zpěvu do mikrofonu před přítomnými diváky. Někteří naši chlapci si také zazpívali a u diváků zabodovali. Proběhla také bohatá tombola v ruličkách, až hlavní ceny se losovaly. Jelikož se nám v Novém Jičíně moc líbilo, pozvali jsme na oplátku místní soubor na náš Hanácké bál. Ještě se nám podařilo navštívit jejich dva bály, které už probíhaly v nové budově závodního klubu Tonaku přímo ve městě U Komína. Vždy jsme se vrátili nad ránem, příjemně unaveni a spokojeni. Naší krásnou Hanou jsme reprezentovali v nádherných nažehlených a naškrobených krojích, vždy jsme předvedli něco nového z našeho repertoáru a úspěšně jsme se zapojovali do jejich zábavy. Jen ty naše odzemky nebyly tak vysoké.

V roce 1991 mimo tradičního Hanáckého bálu v Kojetíně a Kostelci na Hané jsme také vystoupili 19. května 1991 na Hanáckých slavnostech v Chropyni. Všechny akce jsme absolvovali za doprovodu dechové hudby Hanačka.
15. září 1991 jsme na pozvání zavítali do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme byli zařazeni do programu dětských a dospělých souborů, který se konal v rámci dožínek v přírodním amfiteátru známého skanzenu. Režie pořadu byla svěřena známému ostravskému umělci Petru Duškovi, který působil se souborem Buřinky. Po vystoupení v odpoledním programu jsme si prohlédli areál parku a sousední Mlýnské doliny, kde byla k vidění různá řemesla.
14. září 1991 jsme vystoupili v domově důchodců v Pavlovicích a 21. září 1991 v Lovosicích, kde jsme předvedli téměř celý náš program tanců a povídání. Rovněž se předvedla také naše desetiletá sólistka zpěvem „Já su dívčina“.

V srpnu 1992 jsme poprvé zasáhli do programu Kojetínských hodů. Na místním stadionu jsme vybudovali vlastními silami podium z vypůjčených panelů, které jsme převezli z Němčic nad Hannou. Počasí se vydařilo, hody byly zahájeny průvodem za účasti našeho i okolních souborů. V odpoledním programu se vystřídaly všechny soubory. Na podiu bylo zákoutí pro dechovku s „Hanáckým šenkem“, a jelikož bylo pěkně nosilo se tam i pivo. My jsme v programu předvedli "Předávání hodového práva" s patřičným poučením stárků a chasy a následovala "Zavádková scéna" v provedení celého souboru a muziky. Diváci program sledovali z tribuny nebo seděli v trávě pod přilehlými stromy a vytvářeli příjemnou atmosféru všem účinkujícím v programu. V neděli odpoledne jsme museli všechno uklidit a odvést, aby se odpoledne mohl hrát fotbal.
18. září 1992 se účastníme s třicetiminutovým programem Hanáckých slavností na náměstí v Kroměříži. Bohužel se rozpršelo, průvod se nekonal a odpolední program se přesunul do kulturního domu.

Chropyňské slavnosti v květnu 1993 se konají opět s naší účastí. Naše dechovka dokonce zahajovala hlavní odpolední program „famfárou“, kterou pro tuto slavnost složil kapelník Milan Juřena. Z našeho tanečního repertoáru jsme předvedli "Po hanácke sobě dupnem", "Anov-Oves-Koně" (trojky), "Stodolenka-Trnka", "Hatě-Sedlácká", nově nacvičené sólo "Kolo" a tanec "U Čelčic je lóka", který zahájili dva sekáči s kosama a s bróskem, pak se už pokračovalo jen tancem.
Na hody 1993 jsme pozvali, díky známostem ředitelky MěKS Kojetín Miroslavy Ernstové, soubor z Německa z města Lehrte poblíž Hannoveru. Nutno poděkovat tehdejším pracovnicím kulturního střediska, jak se návštěvě obětavě věnovaly, jak jim ukázaly zajímavosti našeho kraje s odborným výkladem. Seznamovací večer proběhl s mírnými jazykovými problémy a některé skupinky Němců zakončily družební večer u našich členů ve stájích prohlídkou koní. Hodový odpolední program proběhl v budově Sokolovny na jevišti a v pondělí odjeli němečtí hosté domů.

Další rok se konaly hody už na náměstí. Tancovali jsme "Anov", "Lotyšku", "Kolo", "Lovosice", "Vápenickou" a "Hanáckou besedu".

Přišlo září 1994 a nadešel čas oplatit návštěvu souboru do Německa. Po několika domluvách ohledně finančního zabezpečení a přispění na cestu odjel celý soubor a dechová hudba Hanačka autobusem Zdeňka Vrany z Křenovic bezpečně do města Lehrte. Do místního klubu, který sloužil jejich souborům na zkoušky, jsme dorazili navečer. Zde pro nás bylo nachystáno pohoštění ve formě švédských stolů, proběhla zde také beseda a zábavné tance za účasti naší muziky. Po skončení jsme byli rozděleni po 2 ,3 ,4 a 5 osobách na ubytování. Rozlosovali si nás místní občané a ubytovali nás ve svých domech dle možností i se snídaní. V soboru ráno jsme navštívili jarmark a před polednem nás slavnostně přivítali a přijali zástupci města na místní radnici. Slavnostní přípitek umocnila naše muzika a zpěv. Večer vystoupily oba soubory v místním kulturním domě a poseděly už ve vlastní režii. Opět jsme byli ubytováni v německých rodinách. Další den jsme navštívili město Honover, muzeum a krásný park, snad největší v Evropě. Po příjezdu do Lehrte jsme se sbalili a odjeli ještě na společný pozdní oběd na kraj města do příjemné hospůdky. Rozloučili jsme se a poděkovali za skvělou péči.

Další akcí stojící za zmínku byla naše účast na vystoupení s nahrávkou na video v Hanáckém Skanzenu v Příkazích na Olomoucku dne 11. května 1996. Předváděla se "Křížová polka" a tanec "V zeleném háječku". Doprovázela nás muzika z Kralic a tančili jsme všichni společně. Režíroval nás Jan Krist, za nácvik tanců odpovídal Jan Kadlec st.

V roce 1999 se opět Město Kojetín, MěKS Kojetín a Hanácká beseda pokouší obnovit tradici konání Kojetínských hodů. Hody se konají na náměstí a setkávají se s velkým ohlasem. Od tohoto roku se Kojetínské hody staly ve městě samozřejmostí a tradicí.

Shrneme-li účast na Kojetínských hodech 1999 – 2002: krojovaný průvod, vystoupení na pódiu na náměstí za účasti souborů z Kostelce na Hané, Němčic nad Hanou, Troubek, Martinic a domácí Hanácké Besedy za doprovodu dechovky Hanačky.

V letech 2003 - 2005 nás na hodech doprovází k tanci dechová hudba Záhoranka, která vyhrávala rovněž v průvodu od Sokolovny na náměstí.

Po hodovém programu v roce 2004 doma v Kojetíně jsme ještě odpoledne odjeli podpořit naše přátele do Kostelce na Hané, kteří poprvé pořádali folklórní festival se zahraniční účastí. Zařadili jsme se do průvodu a vystoupili v odpoledním programu.

V roce 2005 začal uvádět náš soubor při hodech Jirka Minařík, který v jedné osobě zastupoval stárka i rychtáře za doprovodu své manželky. Od roku 2006 na hody přijíždí dechová hudba Věrovanka, která vyhrává do průvodu a rovněž doprovází náš soubor při tancích na hodových oslavách. Tato kapela nám také nahrála CD s hudbou našich používaných tanců na vystoupeních, které vydalo MěKS Kojetín.

Vzpomeneme-li tradiční Hanácké bály, tak nepřetržitě od roku 1982 do roku 1999, (možná i dříve, nemáme doloženo) na nich hrála kojecká dechovka Hanačka. V letech 2000 – 2001 se konají bály s krojovanou dechovou hudbou z Pivína (pan Borocký), v letech 2002 - 2004 zahrála v Kojetíně Boršičanka z Boršic a od roku 2005 až po současnost nás na plese doprovází dechová hudba Věrovanka.
Tradičně na Hanáckých bálech souběžně v pekle vyhrává cimbálová muzika - většinou Dubina, 1x Rusava, 1x Primáš, 1x Holiš.

Poslední dny v roce 2004 nebyly pro nás příliš veselé. Po kratší nemoci 30. prosince 2004 nás navždy opustil náš dlouholetý vedoucí stréc František Kraváček, který za sebou zanechal soubor v plném rozkvětu. V osobě pana Kraváčka ztratil nejen soubor, ale i kojetínský kulturní život jednoho ze svých čelných představitelů. Jeho neutuchající elán, veselá nálada a dobré srdce budou všem chybět. Rozloučili jsme s ním 7. ledna 2005, za Hanáckou obec uctila jeho památku tetička Pachtová z Vyškova, přijeli se rozloučit i kamarádi z Kostelce na Hané.

Život souboru pokračuje ale dál. 8. ledna 2005 se konal Hanácké bál v Kostelci na Hané, na kterém jsme zatančili "Tovačov" a "Moravskou besedu".
12. února 2005 jsme připravili Hanácké bál v Kojetíně. Všechny přítomné přivítal zaskakující Jirka Minařík, kterému už zahajovací ceremoniál zůstane na triku. Tancujeme "Varšavěnku", "Hatě" a "Moravskou besedu". Začátkem roku 2005 se vedení souboru ujímá, za široké podpory starších členů, Karel Drbal, který se doposud věnoval nácviku tanců a choreografii a pouští se se souborem do další činnosti.
19. února 2005 jedeme na Moravský ples do Prahy s jedinou podmínkou - musíme mít muziku „štrajch“. Cimbál jsme vozit nemuseli, bylo dohodnuté, že na místě budou dva k dispozici. Ihned po našem bále si předplácíme Dubinu, aby jela s námi, doprovodila nás do Prahy a reprezentovala společně s námi Hanáky tentokrát v Národním domě na Smíchově. Naším úkolem bylo se předvést v krátkém programu na hlavním sále, společně s ostatními soubory zatančit "Moravskou besedu" (dvě kola) a zajistit 40minutové vystoupení ve vestibulu Národního domu. Do Prahy jsme přijeli po poledni, stačili jsme projít starou Prahou a utratit nějaké koruny. V 18 hodin se konala zkouška, poté následovalo vystoupení, volná zábava a tanec. Mezi diváky jsme na plese poznali známé herce Josefa Somra a Martina Štěpánka.
19. června 2005 se konalo Hanácké odpoledne v areálu zámeckého parku v Holešově, kde vystoupilo 7 našich párů s doprovodem harmoniky Evanžina z Kojetína. Lenka Drbalová zatančila sólo "Vašku, Vašku", poté následovaly tance "Kanafaska", "Steklé Janek", "Cófavá" a "Šla Hanačka do háječka". Doprovázela nás také Záhoranka.
24. července 2005 se účastníme Němčických hodů na náměstí, kde našich 6 párů obohatilo program tanci "Stodolenka", "Trnka" a "Tovačov".

Pokračují další akce:
14. srpna 2005 Kojetínské hody
28. srpna 2005 Dožínky v Náměšti na Hané (kompletní "Zavádková scéna", 12 krojovaných párů + 10 dětí ze Sluníčka +Evanžin - harmonika)
11. února 2006 Hanácké bál Kostelec na Hané
18. února 2006 Hanácké bál Kojetín
11. června 2006 Hanácké slavnosti Holešov
23. července 2006 Hanácké slavnosti Němčice nad Hanou
13. srpna 2006 Kojetínské hody
26. srpna 2006 Hornoturčianské slavnosti, v rámci krajských dožínek (celkem 7 párů tančí "Řemeslnické tance", "Hatě" a "Sedláckou". Hudba repro. V rámci družby Holešova jsme jeli s Omladinou z Martinic)
14. prosince 2006 koncert dechové hudby Hulíňané v kojetínské Sokolovně, doplněný o vystoupení Hanácké besedy ("Lobodice", "Vápenická" a "Řemeslnické tance")
3. února 2007 Ples v Klenovicích ("Řemeslnické tance", "Hatě" a závěr "Hanácká beseda" - jen 5 párů)
10. února 2007 Hanácké bál Kostelec na Hané
17. února 2007 Hanácké bál Kojetín
26. května 2007 Hanácké slavnosti Chropyně
10. června 2007 Mezinárodní festival "Otvára sa letu brána" Povážská Bystrica (jedeme s Holešovem, Martinicemi a dechovou hudbou Hulíňané. Tancujeme "Hatě" a "Sedláckou". Zpěv "Na té naší Hané!")
24. června 2007 Hanácké odpoledne Holešov (setkání s partnery z Povážské Bystrice, tancujeme "Čeleckou" v 6 párech, hudba repro)
19. srpna 2007 Kojetínské hody
6. října 2007 na pozvání dechové hudby Věrovanky se zúčastnily naše 4 páry přehlídky dechových hudeb na výstavišti Flora Olomouc. Předvedly "Řemeslnické tance" a "Ty kojecky Hatě", čímž zpestřily hudební přehlídku k plné spokojenosti diváků.

9. února 2008

se členové Hanácké Besedy prezentovali na Hanáckém bále v Kostelci na Hané. Ples obohatili krásným hanáckým tancem s názvem "Kolo".

16. února 2008

se konal tradiční Hanácké bál, který každoročně pořádají členové národopisného souboru Hanácká Beseda při MěKS Kojetín. K tanci a poslechu vyhrávala dechová hudba Věrovanka a cimbálová muzika Dubina. V programu vystoupily děti z folklórního souboru Sluníčko Kojetín. Nechybělo ani vystoupení hostů - národopisného souboru Kosíř z Kostelce na Hané a vystoupení domácích - Hanácké Besedy s novým tancem "Kolo". Vyvrcholením Hanáckého bálu byl tradiční společný tanec Moravská Beseda.

23. února 2008

se někteří členové Hanácké besedy zúčastnili Moravského plesu v Praze. Společně s národopisným souborem Kosíř z Kostelce na Hané zatančili "Hanko rozmilá".

1. května 2008

se členové národopisného souboru Hanácká beseda rozhodli navázat na tradici stavění májek v Kojetíně. Pro letošní rok zvolili místo pro májku dvůr rodiny Gardavských, kde se májky dříve stavěly. V 17 hodin se sešel celý soubor i jeho příznivci a začaly přípravy na stavění - nechyběl nezbytný doping v podobě domácí slivovičky a pivečka, které věnoval  pan starosta (dluh od kojetínských hodů), a které přišlo v máji vhod. Tetina Gardavská myslela i na hladové žaludky a všechny zasytila výbornou škvarkovou pomazánkou. Děvčata donesla domácí koláče. Nejdříve chlapi vyhloubili metr a půl hlubokou jámu a seřezali kmen devatenáctimetrového stromu. Děvčata se vrhla na zdobení vršku májky, kterou zkrášlila růžemi, kolem s třásněmi, větším zvonkem a "lahví slivovice". Pomocí tří žebříků a lana se májka začala tyčit nad střechy domů v Olomoucké ulici. Vše dobře dopadlo a májka nám v Kojetíně více jak po patnácti letech zase stojí.

6. června 2008

úderem 19. hodiny chtěli naši krásnou májku v Kojetíně ukrást dva zloději (Laďa Zavřel a Hubert Sedlář). Naštěstí jim cestu zkřížil a jejich plány přerušil místní policajt (Franta Kraváček) s ponocným (Břeťa Zavřel), ale zlodějům se podařilo uprchnout. O koupi májky projevil velký zájem Žid (Evžen Fréhar) se svou ženou Ráchel (Hilda Porčová), kteří májku nakonec vyhandlovali za 250 eur "keš" od hajného (Laďa Gardavský ml.). Ale kdo jim májku pokácí? Nad Židem chtěli vyzrát zloději, kteří se opět pokusili májky zmocnit, ale hajný je z májky jednou ranou sestřelil. Zranění zloději spadli z máje jako hrušky a váleli se v krvi pod májkou. Zasáhnout museli doktoři (Laďa Šťastník a Karel Drbal) s nekompromisní sestřičkou (Lenka Drbalová), která bez poplatku 30 Kč odmítla první pomoc poskytnout. Nakonec došlo i na nebezpečnou operaci s transfůzí a oba zloděje se podařilo zachránit. To už na scénu přichází celá chasa a hajný policajtovi objasňuje, že májku před měsícem čestně zakoupila, nazdobila a postavila právě místní chasa a má plné právo ji pokácet. Za zvuku cimbálové muziky Dubina byla májka pokácena (v našem případě odborně pokladena). Nakonec se strhla velká mela o nazdobenou špici májky a tím skončil celý příběh "Kácení májky v Kojetíně", který se odehrál v pátečním podvečeru na dvoře Gardavských, v hereckém podání členů naší Hanácké besedy, za huronského smíchu, dobré nálady a za doprovodu cimbálové muziky Dubina.
 

21. června 2008

odjeli členové národopisného souboru Hanácká Beseda reprezentovat kojetínský folklór na Červnové hanácké slavnosti do Tlumačova, kde zatančili pásmo "Řemeslnických tanců".

14. února 2009

jsme mohli v sále sokolovny obdivovat krásu hanáckých krojů, tanců a písniček na tradičním Hanáckém bále. K tanci a poslechu v sále vyhrávala dechová hudba Věrovanka (se vstupy pop music) a ve sklepě u dobrého vínka cimbálová muzika Dubina. Po slavnostním nástupu a moravské hymně všechny přítomné v sále přivítal stréc Jiří Minařík. Mezi tanečním veselím vystoupily v programu národopisné soubory - Sluníčko Kojetín (dětský) s pásmem dětských tanců z Hané, Kosíř z Kostelce na Hané a také domácí Hanácká beseda s pásmem tanců s názvem "Vzteklé Janek". Do Kojetína zavítali i naši přátelé ze souboru Kopaničár z Moravských Kopanic, s kterými naši mladí Hanáci navázali kontakt vloni na Moravském plese v Praze. Poloha Kopanic v blízkosti Slovenska se projevuje výraznou měrou i v nářečí, tanci a písních, kdy kopanický tanec je velmi temperamentní. Folklórní soubor Kopaničár mapuje tance a písně této nádherné oblasti, které nám předvedli vloni na Kojetínsých hodech. Vyvrcholením plesu bylo tradiční společné zatancování Moravské besedy v podání členů domácí Hanácké besedy, přespolního Kosíře z Kostelce n. H., dětí ze Sluníčka, ale také za účasti dvou párů z Kopanic. Při tanci jsme mohli pozorovat a porovnat na pohled rozdílné kroje, ale také taneční styl s jinými kroky a rytmikou - kopaničtí se nevzdali a Moravskou besedu s malou nápovědou dotancovali "po hanácke" až do konce, za což sklidili velký potlesk a náš obdiv. Jedno kolo dokonce vytvořili i bývalí členové Hanácké besedy a přespolní nekrojovaní nadšenci. Bylo vidět, že nejen starší generace, ale i mladí, umí zpívat hanácké písničky a tančit v krásných hanáckých krojích. Děkujeme všem členům Hanácké besedy, příznivcům a dobrovolníkům, kteří se podíleli na zdárné organizaci plesu a dokázali tak, že národopis v našem městě se stále udržuje, má své místo a své osobité kouzlo.

28. února 2009

vystoupili členové národopisného souboru Hanácká beseda na Hanáckém bále v Kostelci na Hané. Naši Hanáci zatancovali pásmo tanců s názvem "Vzteklé Janek".
 

13. března 2009

se sešli členové, příznivci a fandové národopisného souboru Hanácká beseda na tradičním Hodnocení Hanáckého bálu v místní sokolovně. Akce se koná především jako velké poděkování všem, kteří se zasloužili na zdárném průběhu bálu. Na akci do tance zahrála kapelka Duo Falko a ve vestibulu panovala velmi uvolněná zábava.

30. května 2009

vystoupili členové národopisného souboru Hanácká beseda na Hanáckých slavnostech v Chropyni, kde zatančili pásmo Kolo a Vzteklé Janek. Kvůli nepřízni počasí se přehlídka národopisných souborů konala v sále chropyňského závodního klubu. Vystoupení sklidilo potlesk obecenstva.

30. května 2009

po menších patáliích s ukradenou májkou, kdy museli chlapi ráno postavit májku novou, nadešel den "kácení mája" (navíc celé dopoledne propršelo, ale po poledni vysvitlo sluníčko, které se na nás usmívalo až do večera). V 17 hodin vyjel koňský povoz, na kterém vyhrávala dechová hudba Věrovanka a svolávala místní na kácení mája. Od 18. hodiny začal program, na který se přišlo podívat na dvě stovky diváků, a v kterém se představilo cca třicet členů a příznivců Hanácké besedy v maskách. Všem účinkujícím byly svěřeny role, v kterých si všichni vedli téměř jako profesionální herci. Celé vystoupení zahájily naše nejmenší děti (pod vedením Hanky Dvouleté a Kačky Krčmařové), které vystoupily s pásmem Hanko rozmilá. Poté se pod májkou střídaly vtipné scénky jedna za druhou. V prvním jednání se u májky potkal ponocný (Zdenek Vrana) s policajtem (Franta Kraváček) a pochvalovali si jak májku krásně hlídají. Druhé dějství bylo živější, to májku chtěli ukrást dva zloději (Hubert Sedlář a Honza Krčmař), ale jejich loupežný čin byl odhalen a ponocný s policajtem je zahnali daleko za humna města (škoda, že to tak nedopadlo i 15. května). Máj přišel skontrovat i samotný starosta s paní starostovou (Jirka a Laďka Minaříkovi), které kontrola májky málem stála život, když si je policajt spletl se zloději. Vtom přijela k máji nečekaná návštěva tří černošek z Afriky (MěKS - Hana Svačinová, Alča Jurmanová a Janča Nováková), které udělaly pozdvižení na vsi a za máj nabízely tuny banánů, kokosů, ananasů a grepů. Starosta však obchod zamítl a černošky odcestovaly zpět do Afriky, sice bez máje, ale zato s novou recepturou na pálení banánovice a kokosovice. Další, kdo projevil o máj velký zájem byl Žid (Evžen Fréhar) se svou ženou Ráchel (Hilda Porčová), kteří májku nakonec vyhandlovali za 250 eur "keš" od hajného (Laďa Gardavský ml.). Vtom se ozvala rána a místní policajt sestřelil z máje zloděje, právě když se pokoušeli máj ukrást. Museli zasahovat doktoři (Libor Krčmař a Karel Drbal) s nekompromisní sestřičkou (Lenka Drbalová), která bez poplatku 30 Kč odmítla první pomoc poskytnout. Nakonec došlo i na nebezpečné operace s transfůzí a jednoho zloděje se podařilo zachránit. To už na scénu přichází celá chasa se stvrzenkou a policajt všem objasňuje, že májku čestně zakoupila, nazdobila a postavila právě místní chasa a má plné právo si ji pokácet. Za doprovodu dechové hudby Věrovanka byla májka pokácena. Nakonec se strhla velká mela o nazdobenou špici májky a tím skončil celý příběh. Děkujeme tímto všem členům a příznivcům Hanácké besedy Kojetín, že v Kojetíně založili tuto překrásnou tradici a místním předvedli pravé kácení máje se vším všudy.
Foto: Blanka Hönigová
 

13. června 2009

se zúčastnili členové národopisného souboru Hanácká beseda I. ročníku akce s názvem Návrat k Tradici v Terezíně v okrese Hodonín. Vystoupili zde ve třech vstupech s pásmy Kolo, Vzteklé Janek, Řemeslnické tance, Hatě, Nad Lobodicama a Hanka rozmilá. Vystoupení se zdejším líbilo.

4. července 2009

zrealizovali členové národopisného souboru Hanácká beseda Kojetín vystoupení a program pravé Hanácké svatby ve Skašticích novomanželům Zlámalovým. Ráno děvčata oblékla do svatebního kroje nevěstu, kterou si na koni vyzvedl ženich (také v hanáckém kroji) s chasou. Za podpory družiček, mládenců, tetek a stréců si ženich vyzvedl nevěstu v domě rodičů, kde také požádali o požehnání. Poté se odebral průvod svatebčanů v čele s ženichem na koni do kostela. Na konci průvodu jela nevěsta v kočáře v doprovodu družiček. Po obřadu v kostele byli svatebčané zalikováni (předání hanáckého koláče, zametání střepů rozbitého talíře, štípání dřeva...). Následovalo začepení nevěsty (sundání pantléku a uvázání šátku) s tanečním i pěveckým programem a poté nastalo svatební veselí. Novomanželům Janě a Radkovi Zlámalovým blahopřejeme a přejeme společný dlouhý a šťastný život.

14. listopadu 2009

uspořádala Hanácká beseda MěKS Kojetín ke svému výročí tzv. Setkání bývalých a současných tanečníků a příznivců Hanácké besedy Kojetín. V sále sokolovny se klábosilo, besedovalo, tančilo a také vzpomínalo nad fotografiemi. K tanci a poslechu vyhrávala cimbálová muzika Dubina a program zpestřil hrou na harmoniku a zpěvem  Milan Zahradník z Bezměrova. Nechybělo ani vystoupení nejmenších ze Sluníčka, kteří zatancovali pásmo dětských her. Dospělí Hanáci zatančili několik pásem tanců včetně Hanácké a Moravské besedy. Setkání se všem natolik líbilo, že by se z této akce mohla stát pěkná podzimní tradice.

Hanácké tradice jsou tedy i nadále v Kojetíně udržovány zejména tradičním Hanáckým bálem, který vrcholí společným tancem - "Moravskou besedou". Kroje, tance, zvyky a obyčeje můžete obdivovat právě u nás v Kojetíně při srpnových hodových slavnostech.

Zdálo by se, že lidé již dávno zapomněli zpívat hanácké písničky, ale není tomu tak. Nejen starší, ale i mladí zpívají a tančí v krásných hanáckých krojích.