Galerie rodáků
Gustav Vožda (1898 - 1971) - kapelník, hudební skladatel

Kojetínští muzikanti nejednou v minulosti udávali tón hudbám v širokém okolí. Jedním z těch, kteří mají velký podíl na dobré pověsti kojetínské hanácké hudby je známý kapelník, hudební skladatel a pedagog Gustav Vožda.

Životní osudy všech lidí narozených koncem 19. století byly neobyčejně pestré, poznamenané 1. světovou válkou i složitostí poválečných let. Gustav Vožda se narodil v úplném závěru 19. století - 31. srpna 1898. Na celé jeho hudební zrání měla vliv rodina, která žila hudbou a miloval především lidové písně a dechovku. Této lásce se učil od ranného mládí i on. Vzdělání získal v Kojetíně na obecné škole a potom na měšťanské škole. Již v době školní docházky se učil hře na hudební nástroje (housle, klarinet) a základům harmonie v hudební škole Františka Žáka, absolventa konzervatoře, ředitele kůru a kapelníka v Kojetíně. Jako mladý hudebník klarinetista prodělal za 1. světové války dlouhé putování po posádkách rakousko-uherského vojska. Z rodného Kojetína se ocitl v Hajdu Szobosló u Debrecína v dnešním Maďarsku, později v haličském Lublině, v ukrajinské Oděse a Nikolajevě, dále v Chersonu a Nikopolu. Ukončením války a vznikem ČSR v roce 1918 jeho služba u rakouské armády skončila. Dobrodružnou cestou se dostal zpět k posádkové hudbě v Kroměříži. V roce 1920 se vrátil do Kojetína. Založil vlastní kapelu a v jejím čele stál plných 40 let. Ve 20. letech byl orchestr velmi oblíbený. Do svých vystoupení totiž zařazoval i moderní taneční skladby. Se svým souborem doprovázel veškerá vystoupení divadelního kroužku Dělnická scéna. Po roce 1945 se táž kapela stala slavnou účinkováním v hanáckých krojích a vlastními skladbami v duchu hanácké lidové tvorby. V roce 1927 založil Hudebně pěvecké sdružení Dalibor a zastával funkci předsedy až do roku 1939, kdy soubor zanikl.

Gustav Vožda byl pro své organizační schopnosti jmenován tajemníkem a později předsedou Společenstva kapelníků pro Moravu a Slezsko. Sídlo společenstva bylo v Kojetíně.

Veškerá publikační činnost Gustava Voždy byla zaměřena na hudební život. Články publikované v Hudebníku, Kapelnických listech a Kapelnických hlasech se týkají organizační stránky života Společenstva kapelníků. Ve svých samostatných statích se zaměřil především na historii kojetínského muzikantského a divadelního regionu. Pro monografii Přerovsko - Kojetínsko z roku 1933 napsal hudebně-historickou studii "Hudba a zpěv v Kojetíně". Je také autorem několika povídek, ve kterých popisuje muzikantský život takový, jaký sám zažil.

V živé paměti je jeho činnost hudebně pedagogická. Ve školním roce 1951 - 1952 nastoupil na nově zřízený Městský hudební ústav v Kojetíně, který řídil jeho bratr Josef Vožda. Gustav Vožda se stal vedoucím oddělení pro lidové nástroje. Po určité době sestavil 25 členný orchestr. Dal mu název Švitorka. Nacvičil s ním velké množství skladeb a programů, se kterými účinkovali na žákovských besídkách, různých slavnostech a státních oslavách. Orchestr se také zaměřil na doprovázení národopisných tanečních souborů (tanečního žákovského souboru učitele Petra Poláška, tanečního souboru jedenáctileté střední školy a souboru zemědělské školy). S nimi se soubor zúčastnil celé řady soutěží a získal několik pěkných ocenění. Gustav Vožda působil na hudební škole do roku 1958, kdy odešel do důchodu.

Několik generací vedl k hudbě, tanci a hanáckému folklóru. Vedl své žáky k dokonalému ovládání nástroje, probouzel v nich cit pro hudbu a lásku k lidové písni.

Jako hudební skladatel se Gustav Vožda zaměřil zejména na hudební formy taneční a pochodové. Jeho dílo můžeme rozdělit na dvě období. Do prvního období se řadí počáteční skladby od roku 1929, tam patří např. valčíky V máji, Od nás k Vám, polky Julinka, Po převratě a další řada skladeb a kabaretních písní až do konce druhé světové války. Druhé období, co do počtu skladeb obsáhlejší, zahrnuje dobu od konce druhé světové války do roku 1961. V tomto období se Gustav Vožda zaměřil především na hanácký národopis. Sbíral staré hanácké písně a s uměleckým záměrem je přetvářel tak, aby mohly být znovu uvedeny lidovými soubory. Po roce 1948 vznikl v Kojetíně taneční soubor Hanácká beseda.

Celkem přes 200 skladeb má Gustav Vožda registrováno u Ochranného svazu autorského. Jsou mezi nimi skladby z oboru vážné hudby pro symfonický orchestr, ouvertury, suity a melodramatická hudba. Poslední skladbou, která nese číslo opusu 200 a byla zaslána do Prahy v roce 1962, je sbírka Z hanáckého klebetníka. Nejznámější jsou Líbánky na Hané, Rozmarné Hanačky a zvláště pak Hanácká beseda.

Hanácká beseda byla poprvé provedena v Kojetíně 10. srpna 1947. S velkým úspěchem byla provedena na výstavě 100 let českého národního života v Kroměříži v roce 1948.

Hudební skladatel a pedagog Gustav Vožda zemřel 12. listopadu 1971 a je pochován na kojetínském hřbitově.

V hudebním díle Gustava Voždy se odráží svébytnost Hané a hanáckého lidu, budované na bohatých tradicích minulosti. V mnoha skladbách se projevuje jako tvůrce své doby, vědom si potřeb současnosti a budoucnosti. Výrazně se podílel na rozvoji kulturního života na Kojetínsku, stal se jeho organizátorem a autorem, hlavně národopisných večerů.

<< Zpět do seznamu rodáků